Grónsko je obrovským ostrovem nacházejícím se na samém severu naší planety. Počasí tu během celého roku panuje velmi nevlídné a chladné. Dokonce i „nejteplejší“ letní den v Grónsku je stejně chladný jako průměrný zimní den v České republice. Zajímavostí je, že v letních měsících zde slunce nikdy nezapadá, tudíž je tu světlo i po celou noc. Nejteplejší část ostrova pak lze nalézt na jižním pobřeží, kde žije většina Gróňanů. Přesto je stále velmi těžké v Grónsku kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám žít.
V průběhu let dávno minulých let se tu různé skupinky lidí pokoušely usadit, ale většina z nich to považovala za příliš obtížné a brzy svou snahu vzdala. Prvním člověkem, jenž se v Grónsku odvážil trvale žít, byl Erik Rudý, který dodnes zůstává jedním z nejslavnějších Gróňanů. Erikovo přízvisko mohlo odkazovat na rudou barvu jeho vlasů a vousů, nebo též na jeho horkokrevnost, častokráte prý rudl vzteky.
Asi před 1000 lety opustil Erik na své lodi rodný Island a během cest narazil na tento velký a ledem pokrytý ostrov. Ten zatím neměl jméno a nikdo na něm nežil, takže si z něj tento dobrodruh udělal svůj nový domov.
Jak přišlo Grónsko ke svému názvu?
Není vůbec divu, že se Erik po chvilce začal nudit a cítit se osamělý. Začal tak přesvědčovat ostatní lidi, aby s ním zkusili žít na tomto mrazivém ostrově. Ale věděl, že kdyby jim řekl pravdu o zdejším krutém počasí, tak by neuspěl. Šel na to tedy dosti vychytralým způsobem. Ostrov totiž nazval Greenland, což v překladu znamená Zelená zem – předstíral, že se jedná o teplou a zelení pokrytou krajinu.
Světe div se, jeho trik zafungoval. Když se lidé doslechli o tomto dokonalém místě zvaném „Zelená zem“, neváhali ani chviličku a chtěli se připojit k Erikovi. Asi 300 evropských obyvatel si sbalilo své věci a vydalo se za ním. Spousta z nich zde nevydržela ani měsíc, avšak desítky z nich nakonec zůstali. Začali si tu stavět své domy z kamene, dřeva a trávy. Též začali s vysazováním plodin a chovem krav, koz a ovcí. A tak se z Grónska stal na věky věků obydlený ostrov.