Dnes jdeme do jeskyní Petralonu. Jeskyni náhodou našel obyvatel této vesnice. Byl to pastýř ovcí, a každý den slyšel zvuky přicházející z mezery v zemi, jako šepot nebo dýchání. V této vesnici byly problémy s vodou, a proto se tento pastýř rozhodl, že může jít o podzemní zdroje vody. Pastýř Filip zavolal ostatní obyvatele a začali kopat. Nejprve vykopali 7 m, pak spočívali na skále a poté klesli do otevřeného prostoru. Takže jeskyně byla objevena.
Společně s naším průvodcem – překladatelem vstupujeme do jeskyně. Nejprve projdeme umělým tunelem. Vždy je konstantní teplota + 17 ° C. A teď se jeskyně sama otevírá v celé své kráse. Zde je nádherný svět stalaktitů a stalagmitů, div přírody. Na některých místech jsou zvýrazněny a vypadají velmi záhadně. Přesouváme se z jedné místnosti do druhé. Jsou různé velikosti. Jdeme podél centrální cesty, oplocené zábradlím. Je škoda, že opět nemůžete fotografovat. V první hale s nízkou klenbou jsou makety primitivních lidí obědvajících kolem ohně. Vypadají docela realisticky. Tady v jeskyních byla nalezena kostra a lebka velmi starodávné osoby staré 700 až 800 tisíc let. Samotná jeskyně vznikla kolem období miocénu.
Jdeme dále po klikaté cestě, která posléze klesá po schodech, a pak se otočí na stranu. Na jednom místě je průchod velmi úzký kvůli skalám, které stojí vedle sebe, a musíte jít stranou. Tyto jeskyně nejsou poslední, některé jsou stále prozkoumávány a nesmí se tam chodit. Je škoda, že neexistují žádná podzemní jezera. Ukázali nám vykopanou studnu do hloubky asi 15 metrů. Zde byly studovány půdní vrstvy s 32 vrstvami.
Po jeskyni jdeme do antropologického muzea, kde jsou k vidění lebky a kosti starověkých zvířat prehistorické éry, jakož i kostní a dřevní popel, který je starý 1 milion let, nejstarší stopy používání ohně lidmi dodnes. Je zde dispozice jeskyně a místo, kde byla nalezena kostra starodávného muže.
Upřímně řečeno se mi ten průvodce nelíbil. Je lakonický. Vracíme se domů. Celkově prohlídka trvala trochu déle než 2 hodiny.
