Mnoho vědců vyvíjí vakcínu proti koronavirům SARS-CoV-2. Zatím se ale nikdo z nich nemůže pochlubit úspěchem. Proč se to děje a co říkají samotní vědci?
Od okamžiku, kdy čínští vědci dešifrovali genom koronaviru SARS-CoV-2, tyto informace předali vědcům z celého světa. Poté začalo fungovat mnoho farmaceutických společností a výzkumných center. Od té doby počet laboratoří pracujících na vakcíně proti koronaviru SARS-CoV-2 vzrostl natolik, že všechny nelze spočítat.
Kdo vyvíjí vakcínu proti koronaviru
Vědci z Hongkongu, USA, Německa, Francie, Austrálie, Kanady a Izraele aktivně vyvíjejí vakcínu proti koronaviru kromě hlavních výzkumných center, jako je Ústav pro kontrolu a prevenci virových nemocí v Číně. Mnoho z těchto projektů podporuje CEPI, mezinárodní epidemické sdružení financované z veřejných prostředků a soukromých darů.
CEPI v současné době přiděluje peníze na projekty na vývoj vakcíny proti koronaviru německé společnosti CureVac a dvou amerických – Inovio a Modern, jakož i na vědecký vývoj University of Queensland v Austrálii, který byl na zvířatech testován již od konce února.
Tyto projekty jsou podporovány také americkými společnostmi Dynavax a Glaxo Smith Kline, které vyvíjejí adjuvans, komplex látek používaných k posílení imunitní odpovědi při současném podávání s imunogenem.
Kromě projektů financovaných CEPI také americké společnosti Johnson & Johnson a Novavax, French Sanofi a kanadský VIDO-InterVac7 oznámily svůj vlastní vývoj vakcíny proti koronaviru. Do výzkumu zaměřeného na vývoj vakcíny je zapojeno mnoho univerzit: v Německu, Hongkongu, Izraeli, Kanadě a Velké Británii.
Kdy bude vyvinuta vakcína proti koronaviru
Některé skupiny odborníků deklarují své ambiciózní cíle vyvinout vakcínu během několika týdnů. Němečtí vědci jsou vůči těmto výrokům kritičtí. Epidemiolog Alexander Kekule, který vede Ústav lékařské mikrobiologie ve Fakultní nemocnici v Galle, věří, že vakcína proti koronavirům nebude na farmaceutickém trhu dostupná až do roku 2021. „Do podzimu 2020 nebudeme mít vakcínu,“ předpovídá Kekule. A poukazuje na obtíže při vývoji vakcíny proti koronaviru, protože jejich genomy podléhají rychlým změnám.
To potvrzuje studie čínských vědců, kteří zjistili, že existují dva typy koronavirusu SARS CoV-2: kmen s-COV a kmen l-Cov-2. První je mnohem běžnější, druhý je mnohem nebezpečnější. Genomy koronaviru, které procházejí změnami, jsou důvodem, proč stále neexistuje vakcína proti obvyklým sezónním virům, které způsobují nachlazení. Mimochodem, jsou to také koronaviry, ale méně nebezpečné než SARS-CoV-1, SARS-CoV-2 a MERS.
Vývoj vakcíny SARS-CoV-2 – bezpečnost je důležitější než rychlost
Zrychlený vývoj a uvedení vakcíny proti koronaviru na farmaceutický trh, jako tomu bylo v případě viru Ebola, nelze očekávat. Rozsáhlé očkování populace však znamená, že mnoho zdravých lidí bude očkováno proti koronaviru. A v tomto případě, na rozdíl od viru Ebola, jak ukazují hodnocení rizik, je lepší nespěchat s použitím vakcíny.
Je mnohem důležitější vyloučit možné poškození z očkování než naléhavě očkovat koronavirus všem zdravým lidem, kteří téměř nikdy neměli vážné onemocnění.
Jak by měla vakcína proti koronaviru fungovat
Všechny složky vakcíny proti koronaviry jsou založeny na stávajících. Některé z nich se používají ve veterinární medicíně. Například vakcína proti MERS se používá k léčbě velbloudů.
Mnoho farmaceutických kampaní sází na vakcínu, která pomáhá tělu produkovat neškodné virové proteiny. Imunitní systém na ně musí reagovat. Produkuje antigeny, které bojují s nebezpečnými koronaviry. Taková vakcína, pokud se někdy vyvinula, může být vyrobena rychle a ve velkém množství.
Ostatní výrobci spoléhají na přímé podávání virových kmenů pacientům. Jedná se o tradiční způsob ochrany před infekčními chorobami. Nelze vyloučit, že se koronavirová vakcína objeví po zastavení pandemie. Když na severní polokouli začíná jaro a viry umírají, epidemie může začít na jižní polokouli, kde začíná chladné počasí.
