Po smrti Mao Tse-tunga v roce 1976 a nástupu k moci v zemi se vedení na čele s Deng Xiao-Pingem na konci roku 1978 pustilo do hluboké transformace v hospodářské oblasti, která postihla především zemědělství a poté průmysl. Jejich výsledkem byla radikální změna struktury ekonomiky země a její pozice ve světě. Průměrná roční míra růstu HDP za poslední období činila 9,5%, což zemi přivedlo na druhé místo na světě z hlediska HDP, vypočteno na základě parity kupní síly (přibližně 7 bilionů dolarů v roce 2007). Ekonomika Čínské lidové republiky je od roku 2014 největší na světě.
Zároveň však ve srovnání s jinými sektory byl finanční sektor méně otevřený konkurenci, ve které stát hrál (a stále hraje) mnohem větší roli než v jiných odvětvích.
Určitým podnětem pro reformu bylo přistoupení země k WTO v roce 2001, přičemž jednou z podmínek bylo zrušení všech omezení vstupu zahraničních bank do Číny do konce roku 2006. Další fáze reforem, která probíhá od poloviny tohoto desetiletí, se také provádí s čínskými charakteristikami, které se liší od reforem finančního a bankovního sektoru ve východoevropských zemích nebo v zemích SNŠ v posledním desetiletí.
Dvacet nejhodnotnějších firem světa v roce 2019
Mezi deset největších korporací na světě, kde tyto firmy vydělávají víc, než zbytek světa zaujímala Čína v roce 2016 druhé, třetí a čtvrté místo.
2.State Grid
Odvětví: Energetika
Příjmy: 329,6 bilionů dolarů
3.China National Petroleum
Odvětví: Ropný průmysl
Příjmy: 299,3 biliony dolarů
4.Sinopec Group
Odvětví: Ropný a chemický průmysl
Příjmy: 294,3 biliony dolarů
V této tabulce v roce 2019 zaujímá Čína sedmé, osmé a čtrnácté místo.
Jméno společnosti | Země původu | Sektor | Hodnota v miliardách dolarů |
Microsoft | USA | Technologie | 905 |
Apple | USA | Technologie | 896 |
Amazon.com | USA | Maloobchod | 875 |
Alphabet | USA | Technologie | 817 |
Berkshire Hathaway | USA | Finance | 494 |
USA | Technologie | 476 | |
Alibaba | Čína | Maloobchod | 472 |
Tencent | Čína | Technologie | 438 |
Johnson & Johnson | USA | Péče o zdraví | 372 |
Exxon Mobil | USA | Ropné produkty | 342 |
JP Morgan Chase & Co | USA | Finance | 331 |
Visa | USA | Finance | 314 |
Nestlé | Švýcarsko | Spotřební zboží | 292 |
ICBC | Čína | Finance | 287 |
Walmart | USA | Maloobchod | 280 |
Bank of America | USA | Finance | 266 |
Proctor & Gamble | USA | Spotřební zboží | 260 |
Royal Dutch Shell | Velká Británie | Ropné produkty | 256 |
Novartis | Švýcarsko | Péče o zdraví | 245 |
Verizon Communications | USA | Telekomunikace | 244 |
Zdroj: PwC Global Top 100
Struktura moderního úvěrového a finančního systému Číny
V současné době se Čína řadí mezi země s nejrozvinutějším finančním systémem. Taková vysoká míra je spojena s řadou faktorů. Jedná se o velmi vysokou míru úspor (až do 50% HDP); Přísná měnová legislativa a obecně regulační systém, který znesnadnil úspory do zahraničí nebo výskyt úspor v zahraničních penězích; spolehlivost bankovního systému v očích obyvatelstva a důvěra v něj (a to, jak zdůrazňujeme, byla téměř zcela ve vlastnictví státu); relativně mírná míra inflace.
V roce 2018 vzrostla čínská ekonomika o 6,6 %, což znamená meziroční pokles o 0,3 % a nejnižší růst za posledních 28 let. Pro letošní rok čínská vláda snížila očekávaný růst na 6 – 6,5 % HDP.
Většina čínských finančních aktiv je soustředěna v bankovním systému. Bankovní úvěr zůstává hlavním zdrojem (80%) financování čínských podniků. Trh s podnikovými dluhopisy (nefinanční společnosti) prakticky neexistuje. Hodnota nesplacených nebankovních podnikových dluhopisů je nižší než 1% HDP. Dominantní postavení v bankovním sektoru má 5 státních bank. Na konci 90. let dosáhl jejich podíl na aktivech 60–70%.