Cesta k Mnichovu
1) V roce 1935 se uskutečnily volby do parlamentu, na prvním místě byli těsně agrárníci, na druhém místě ale Sudetoněmecká strana. To byla nebezpečná situace.
Uskutečnily se také prezidentské volbvy, přes odpor fašistů zvolen Edvard Beneš.
2) Zhoršení situace pro ČSR v březnu 1938.
ANŠLUS Rakouska = Hitlerova armáda bez odporu prosadila Rakousko a připojila ho k „říši“.
Neměli jsme hotové hraniční pevnosti na hranici s Rakouskem, ze tří stran jsme byli obklíčeni německou říší.
3) Roste aktivita Sudetoněmecké strany po domluvě Konráda Henleina (SdP) s Hitlerem.
Sjezd SdP v Karlových Varech – karlovarské požadavky (duben 1938)
1) povolení nacistické propagandy
2) samospráva pro německá území v pohraničí
3) orientace zahraniční politiky na Německo (zrušení smluv s Francií a SSSR)
4) Obecní volby roku 1938
= plebiscit o karlovarských požadavcích – 90% sudetských Němců pro SdP.
Mnichov 1938
Britský politik Runciman byl nakloněn Němcům – v září přiměl vládu přijmout Henleinovy požadavky. Hitlerovi to však nestačilo. On ani nechtěl, abychom mohli splnit jeho požadavky, protože když je nesplníme, bude moci říct, že jsme je nesplnili a tudíž pohraničí obsadit.
Vznikla Britsko-francouzská nóta o odstoupení českého pohraničí, souhlasila s tím vláda Milana Hodži. Následovaly demonstrace, vláda padla a Beneš jmenoval novou vládu generála Jana Syrového. Ten vyhlásil všeobecnou mobilizaci 23. 9. 1938. Hitler vyhrožuje válkou – nové jednání v Mnichově (O nás bez nás).
1. září 1938 byl podepsán protokol o odevzdání pohraničí zástupci mocností:
N. Chamberlain – Velká Británie
E. Daladier – Francie
A. Hitler
B. Mussolini
Jednání proběhlo bez účasti Beneše – ten byl donucen smlouvu 30. září 1938 podepsat. 5. října Beneš abdikoval a emigroval.
Územní ústupky:
a) ve prospěch Německa: severní Moravu, severozápadní Čechy, jižní Moravu, jižní Čechy
b) ve prospěch Maďarska: jižní Slovensko a jih Podkarpatské Rusi
c) ve prospěch Polska: Těšínsko
Druhá republika
září 1938 – březen 1939
Důsledky Mnichova:
1. Útěk Čechů, německých antifašistů a Židů z pohraniční do vnitrozemí
2. Ztráta pohraničních pevností, letišť, vojenské techniky
3. Zpřetrhání silniční a železniční sítě atd.
4. ČSR ztratila 30% území (pohraničí).
5. Abdikace E. Beneše = zhroucení dosavadní politiky
Česko – Slovenská republika
Hlinkova ludová strana využila situace k vyhlášení slovenské autonomie = samosprávy 6. října 1938 (totéž Podkarpatská Rus).
Nová situace: parlament přijal nový název Česko-Slovensko.
Nárůst fašistických bojůvek
Čeští fašisté pronásledovali Karla Čapka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha a další lidi levicové nebo blízké Benešovi.
Oslabení demokracie
Jediná vládní Strana národní jednoty, v opozici Národní strana práce.
Národní strana práce vzniká z dělnických stran.
KSČ zakázána.
Parlament přestal schvalovat zákony, stačilo vládní nařízení = konec demokracie.
Na Slovensku sílí snahy o samostatnost.
Důsledky:
1) 9. března 1939 vyhlašuje ČSR stanné právo na Slovensku.
2) Jednání Jozefa Tisa s Hitlerem o možnostech Slovenska: samostatnost nebo část Maďarska.
3) 14. března vyhlášena Slovenská republika pod ochranou Německa.
Prezidentem se stal Jozef Tiso.
Podkarpatská Rus součástí Maďarska.
Okupace českých zemí
Německá vojska vstoupila na naše území v noci z 14. na 15. března 1938. Další den vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.
